Coco Chanel

Zamilovaná žena, není nic víc než poslušná děvka.

-El-

Brigáda

Jak říkáme "satanovo doupě" :DD
Ano podepsala jsem smlouvu o mlčení a už v ten okamžik mi to přišlo strašně divně vtipný :D.
Taky máte brigádu? Já ano a byl to ten nejhorší nápad vůbec ://. Né že bych neuměla pracovat, ale neumím se bavit jen tak z někým  (ano hodně vybíravá) a to je ten problém. Být někde s lidma které prostě ani s nucením nemáte rádi a usmívat se... no nic lehkého :/. A ano poznali moc rychle že jsem moc křehká holka a tak no asi víte... bojím se tam (moc se bojím mami)
-El-

Hunger?

Yes!
Jak jsem to minulý rok zvládla? sama sebe se ptám. . .
Nemáte pro mě nějaké rady jak se naučit zpátky míň jist? a nebo zvládnout i dny bez jídla? Byla bych každé z vás moc vděčná, protože fakt přibírám a přestává to být sranda. Ano všichni okolo jsou jen rádi, ale já se sobě hnusím a hlavní je líbit se sobě samé ne kočky? ;) Děkuji každé která tu pro mě bude
-El-

Co dál?

Aaaa chci zvracet prosím..
 Ano potichu a ve zhaslé kuchyni jsem byla sama..
Přez zbytky od oběda po vločky, čokoládu, marmeládu a zpět ke slanému rohlíku s šunkou. Neumím v té chvíly přestat, nejím kvůli chuti jen kvůli pocitu něco kousat a mít v puse.
Teď sedím na podlaze dívám se na záchod a utírám slzy co se valí jako řeka po silném dešti po mé chvějící tváří..
Nesmím to udělat byl by to konec, ale co mám teď dělat? nemůžu se vypořádat s tím že jsem to všechno spolkla!
Ano jsem nemocná :(((
-El-

ZP

Tento šílený kolotoč se opakuje znova a znova.
Bez důvodu. Každý den.
Štěstí, smutek, stres.. Nezáleží na tom jak se cítím.
Je to tady neustále. Jídlo.
Ztrácím kontrolu a přejídám se.
Je to nechutné, nezdravé. Výčitky, pláč, vztek, ubližování si.
Jsem unavená z žití tohoto příběhu dokola a dokola. Potřebuji pomoc, ale není tu nikdo kdo by mi podal ruku, nikdo kdo by mi řekl, že to bude v pořádku.. Nikdo kdo by se mě snažil pochopit... Nezvládám to.
-Luna-

Jídlo

Spolknout jídlo ->
-Plakat
-Zběsile cvičit
-Zkoušet si strčit prsty do krku
-Vzít si projímadlo
-Nenávidět se, schovat se do peřin v objetí plyšového medvídka
TOHLE ASI NENÍ NORMÁLNÍ!
-El-

Vítáme vás

Napuštěná vana, místo velkého světla jen pár malých svíček a ty vlezeš do vany zavřeš oči a nemyslíš v tu chvíli vůbec na nic. Ano tohle naprosto miluji..
A teď k tomu proč je nadpis v množném čísle? Protože tenhle deníček budem psát dvě  (jak jednoduché)
Co tu postupem času najdete?  příběhy, úvahy a nejrůznější naše myšlenky. Předem říkám, že to nikdy asi nebude takové oddychové čtení  (i kdyby jsme třeba chtěly)
Obě se točíme v takovém velkém kruhu který nás nedobrovolně k sobě upoutal a řídí nám každou minutu i sekundu každého dne.. Všechno se dozvíte
Já se budu podepisovat -El-
A ta která vám napíše určitě každou chvíli  (pro mě dokonalá) -Luna-